Idea zemědělského družstevnictví zapustila na českém a moravském venkově kořeny již ve druhé polovině 19. století.

Důvody, pro které přitahovala samostatně hospodařící rolníky, byly značné usnadnění, zlevnění a zdokonalení vlastního hospodářství a výhodný prodej, případně zpracování zemědělských produktů. Od družstev se očekávala pomoc při uplatňování mechanizace v zemědělství a v neposlední řadě i pěstitelské poradenství, využívající moderních šlechtitelských a chovatelských metod a postupů.

Zemědělská družstva se rozrostla postupně v nejsilnější sektor družstevnictví, který zahrnoval nejen klasická hospodářská družstva, ale i potravinářský průmysl, družstevní záložny apod.

Myšlenka integrace byla naplněna již v roce 1896 založením Ústřední jednoty hospodářských družstev, která si záhy vydobyla významnou pozici na agrárním trhu.

Zemědělská úvěrní družstva:

1868 – rolnická záložna v Dubanech, Olšanech a Postřelmově

1886 – raiffeisenka v Horním Vrážném u Suchdola a Bělotíně na Moravě

1890 – kampelička ve Rtyni a v Rybné u Žamberka v Čechách

Zemědělská neúvěrní:

1874 – rolnické družstvo „Společný mláticí stroj“  ve Všestarech

1885 – mlékárenská družstva v Čechách – Moravany, Dolní Roveň (u Pardubic)

1888 – skladištní družstvo v Čáslavi

1891 – mlékárenské družstvo na Moravě v Paloníně

1900 – družstevní lihovar ve Stráži nad Nežárkou

Období 1918 – 1939

Všedružstevní centrála Centrokooperativ, která byla založena v roce 1927 za největšího rozkvětu družstevnictví, sdružovala už v roce 1937 dvanáct zemědělských družstevních svazů a na 11 500 družstev.
Zemědělské družstevnictví se stalo významným, komplexně vybudovaným finančním, obchodním i organizačním systémem, který ovlivňoval celostátní život.

Velký podíl na rozvoji zemědělských družstev měla jejich svazová organizace, která zabezpečovala revizní, organizační i zastupitelskou činnost pro svá členská družstva.

Některé z těchto svazů fungovaly i jako peněžní ústředí svých členských družstev.
-    vlastní podniky a obchodní ústředny – Kooperativa, Moragro a další

2. světová válka a okupace Československa

• na území Protektorátu Čechy a Morava byly trosky družstevního hnutí násilně sjednoceny německými okupanty do jimi vytvořených svazů a ústředí
• družstva byla přísně podřízena potřebám nacistického válečného hospodářství a pracovníci byli násilně odčerpáváni do válečné výroby
• do družstevních organizací byli dosazení němečtí vládní komisaři
• za účast v odboji položilo svoje životy mnoho funkcionářů, členů i pracovníků družstev

Období 1945 – 1989

17. května 1945 ustavení centrály sjednoceného družstevnictví Ústřední rady družstev,

Ústřední rada družstev na základě zákona 24. července 1948 vrcholnou organizací sjednoceného družstevnictví, soustřeďovala a organizovala všechna družstva, jejichž členství v ÚRD bylo povinné

• zánik družstevních svazů – v ÚRD pro jednotlivá družstevní odvětví samostatné odbory
• únor 1948 - konec  demokratického  vývoje
• 50. léta 20. století - hrubé porušování  zákonnosti  a deformace – zanikla všechna zemědělská družstva, poskytující dosud různé služby jednotlivě hospodařícím rolníkům – kolektivizace
• zákonem z prosince 1948 bylo zřízeno Ústředí pro hospodaření zemědělskými výrobky
• v roce 1952 byla zestátněna všechna zpracovatelská družstva; nejdéle existovala lesní družstva
• vznikl nový typ zemědělských družstev výrobních – Jednotná zemědělská družstva – direktivně plánovací systém
• rozhodnutím orgánů KSČ v roce 1952 byla správa jednotných zemědělských družstev přenesena z Ústřední rady družstev na ministerstvo zemědělství

60. léta 20. století – JZD získávala více samostatnosti (1968 – Český svaz družstevních rolníků)

1990 – vydání zákona o zemědělském družstevnictví

1992 – transformace zemědělských družstev na soukromé podnikatelské subjekty na základě transformačního zákona 42/91 Sb.

družstva a obchodní společnosti základem agrární struktury

zemědělství se stalo hlavní brzdou inflačního vývoje a přispívá k udržení sociálního smíru

rizika liberalizace a udržitelnosti zemědělství v rámci členství v Evropské unii

1993 – ustaven Českomoravský svaz zemědělských družstev

1996 – změna názvu na Svaz zemědělských družstev a společností

2001 – ustaven Zemědělský svaz jako nástupnická organizace Svazu družstevních rolníků -
největší zaměstnavatelskou organizací na českém venkově

Mgr. Pavel Černý