V roce, kdy tradice českého družstevnictví dospěla ke kulatému 170. výročí vzniku prvního družstva, si připomínáme výročí podstatně mladší, ale pro vývoj družstevnictví na území České republiky velmi důležité, a sice 25.výročí vzniku Družstevní Asociace ČR, zastřešující instituce českého a moravského družstevnictví.

Bude jistě zajímavé připomenout si při této příležitosti vývoj družstevních centrál a ústředí na území současné České republiky.

Za první družstevní centrálu na našem území je považována Jednota českých hospodářských společenstev v království českém, založená již na sklonku 19.století, v roce 1896 v Praze. Po ní následovalo na přelomu 19. a 20.století pouze několik málo centrál jako například v r.1908 Ústřední svaz českoslovanských konzumních,výrobních a hospodářských družstev v Praze. Potřeba vytvářet vlastní odvětvová ústředí se projevila až po roce 1918 a souvisela s mohutným nárůstem počtu družstev.

Nutno ale upozornit, že družstevnictví na našem území v období mezi 1. a 2.světovou válkou, ač vytvořilo mohutné odvětví, bylo bohužel velmi roztříštěné a to nejen podle zaměření a činnosti, ale i podle náboženství, národností a v neposlední řadě i politicky. K 1. 1 1938 tak na území tehdejšího Československého státu působilo 83 družstevních svazů a ústředí, z toho na území Čech, Moravy a Slezska 72.

První a velmi razantní a nedobrovolné sjednocení družstev a jejich ústředí bylo násilně provedeno po vypuknutí 2.světové války a vytvoření protektorátu Čechy a Morava, a dovršeno bylo vládním nařízením č.242/1942, na základě kterého byly všechny předchozí družstevní centrály zrušeny a celé družstevnictví bylo organizováno nadále do nově vytvořených 4 oborových družstevních svazů a tento stav trval až do konce 2.světové války.

Vzápětí po osvobození republiky již v květnu roku 1945 byla založena družstevní centrála pod názvem Ústřední rada družstev. K jejímu ustavení vedly družstevní představitele zkušenosti z předcházejících desetiletí, které naznačovaly, že roztříštěnost je na škodu rozvoje družstev a jejich prosperity. U zrodu ÚRD stály   všechny tři tehdejší socialistické strany – komunisté, sociální demokraté i národní socialisté.

Na první schůzi Ústřední rady družstev, která se konala 17.5. 1945 se sešli zástupci všech stávajících svazů, tj. Svazu spotřebních družstev, Svazu zemědělských družstev, Všeobecného svazu (zastřešujícího družstva výrobní, pracovní, živnostenská) a Svazu bytových podniků. Všechny družstevní organizace měly být nadále budovány jako organizace nezávislé na politických stranách, s dobrovolným členstvím a demokraticky voleným vedením. Zvláštní komise vypracovala návrh Zákona o Ústřední radě družstev, který byl již v srpnu 1945 předán ministru práce a sociální péče. Ke schválení zákona však došlo až 25.7. 1948, kdy jej podepsal prezident Klement Gottwald. Podle zákona č.187/1948 z 1.srpna 1948 se stala Ústřední rada družstev představitelkou jednotného družstevnictví, ovšem již jako zcela odlišná instituce oproti původní koncepci organizace družstevnictví z roku 1945. Družstevnictví bylo zařazeno do centrálně řízeného systému národního hospodářství a plně ovládáno vládnoucí stranou, která určovala družstevnictví jeho poslání podle svých představ a limitovala jeho činnost na dlouhých 40 let. Ústřední rada družstev se na základě tohoto zákona stala vrcholnou organizací sjednoceného družstevnictví, soustřeďující a organizující všechna družstva na území republiky, jejichž členství bylo v ÚRD povinné.

Poslední XI.sjezd ÚRD konaný ve dnech 12.- 13.10.1990 reagoval na polistopadové změny. Tento sjezd přijetím nových stanov byl zároveň i 1. Valným shromážděním Družstevní unie ČSFR.

Družstevní unie ČSFR jakožto nástupnická organizace, sdružovala prostřednictvím národních odvětvových družstevních svazů na základě dobrovolnosti celé družstevnictví v tehdejší ČSFR až do konce 1992 roku, tedy do rozpadu ČSFR na dva samostatné státy. Na její činnost plynule navázala Družstevní Asociace ČR, která byla založena na 1. ustavujícím valném shromáždění dne 24.2. 1993 za přítomnosti předsedů tří odvětvových svazů: Českého a moravského svazu bytových družstev, Českého a moravského svazu spotřebních družstev a Českého a moravského svazu výrobních družstev. V roce 1997 pak do DA ČR, zájmového sdružení tří zakládajících svazů, vstoupil Zemědělský svaz ČR.

Družstevní Asociace ČR, je zastřešujícím orgánem českého družstevnictví, a jako koordinační centrum českého a moravského družstevnictví reprezentuje zájmy družstevnictví vůči zákonodárné a výkonné státní moci a na veřejnosti. Je oficiálním připomínkovým místem v rámci české legislativní procedury. Ve vztahu k členským organizacím zabezpečuje poradenskou činnost, legislativní iniciativu a koordinuje postupy ve věcech společného zájmu,   k ochraně, podpoře a uplatňování zájmů družstev a jejich členů. Družstevní Asociace ČR je tradičně dlouholetým členem Mezinárodního družstevního svazu. Představitelé družstevnictví České republiky jsou členy mezinárodních družstevních orgánů a organizací, v nichž zaujímají významné postavení. Při své činnosti DA ČR navazuje na sto šedesát pět let trvající historii, na tradice družstevních hodnot a principů s cílem přispívat ke zlepšení ekonomických a sociálních podmínek života společnosti.

V  čele Družstevní Asociace ČR stojí představenstvo, které je jejím výkonným a statutárním orgánem. Představenstvo projednává a rozhoduje v záležitostech určených stanovami, plní úkoly podle stanov a podle usnesení valného shromáždění. Předseda představenstva je volen vždy na jeden rok z  předsedů členských svazů.

Činnost Družstevní Asociace ČR zajišťuje pracovní aparát v  jehož čele jsou odborníci z oblasti ekonomiky, práva a mezinárodních vztahů. Důležité otázky jsou projednávány v komisích složených z vybraných odborníků z jednotlivých členských svazů a externistů.

Více na www.dacr.cz